O náladách

Jdete po ulici, skoro tanečním krokem, hlavu vztyčenou, koukáte po lidech, po stromech, všechno ve vás jásá, jste lehcí, krásní.... víte proč? Uklízíte, vaříte, gruntujete, pracujete na zahrádce a v hlavě vám zní stále stejná melodie? Máte pohodičku, všechno se vám daří, všechno vás těší? Víte proč? Přemýšlíte o tom? Nebo to jen tak žijete? Tedy upřímně, někdy není ani třeba to řešit. Proč pátrat po tom, co mi udělalo skvělou náladu, proč jsem šťastná? Na druhou stranu proč ne?

Máte den blbec? Mizerná nálada, jste otrávení, nic se vám nechce, nic se vám nedaří, všichni vás štvou? Nejradši byste ani nevylezli z postele nebo někoho seřvali nebo se přejedli do bezvědomí? Připadáte si staří, tlustí, oškliví, neschopní.... Víte proč? Tedy upřímně, v tomhle případě bych doporučovala to řešit. Pátrat po tom, co se vám děje.

Učím své klienty, aby se naučili rozumět sobě, pochopit své prožitky, emoce, umět v sobě číst. Lépe se jim bude žít, budou si umět pomoci sami, když se jim něco děje. Vyžaduje to být k sobě upřímný, znát se a stát nohama na zemi. Víte, že neexistuje emoce bez příčiny?

Jak na to? Zkuste jít do minulosti. Ne do prehistorie, ale jen pár minut, hodin zpátky. Pěkně si přehrávat celý den od rána. Nebo i od noci. Třeba to byl příjemný sen. Hezká vzpomínka na den předchozí. Nebo sluníčko za okny, nebo oblíbená písnička z rádia, nebo se vám podařilo pěkně se nalíčit, jedete do práce umytým autem, dá vám přednost řidič na hlavní.... Často v nás radostný pocit vyvolá naprosto nepodstatná maličkost. Mně absolutně zvedne náladu, když mi sedí punčocháče /což je pěkný trabl, když mi zavřeli moji speciálku a nakupuju nahodilé značky :-) /.

Často mi řekne známá, že má den blbec, že se jí nechce mluvit, nebo psát. Říká to poměrně často. Jsem její kamarádka, ne její psycholožka, nejsem od toho, abych jí radila, pokud se přímo nezeptá. Přesto už se stalo, že jsme o tom mluvily, aby se naučila přijít na to, co se děje. Je to nesmírně důležité. Umět analyzovat své pocity, něco se tím naučit a hlavně konstruktivně na sobě pracovat. Pokud se nechci točit v kruhu, pokud chci žít zdravý, kvalitní, spokojený, normální život i pro své blízké. Protože často se naše prožitky pojí právě s lidmi okolo nás. Jsou na nás laskaví, spravedliví, upřímní, mají na nás čas, pomohou, svěří se, požádají o pomoc, nebo jsme pro ně nuly, zavolají, jen když něco potřebují, pomlouvají nás, závidí nám.... Je tam někdy příčina naší špatné nálady? Nebo je to jen v nás?

Pro ilustraci můj příběh, jeden z mnoha

Jednou jsem byla od rána na facky, na co jsem sáhla, to se pokazilo. Vrcholem bylo, když jsem rychle otevřela mixér a horká rajská omáčka se rozstříkla po celé kuchyni. "Tak a dost. Co se ti děje?". Šla jsem krůček po krůčku až k ránu. Až jsem na to přišla. Odpoledne jsem měla v poradně objednaného jednoho tatínka, ze kterého jsem byla trochu nervózní. A bylo objeveno. Musela jsem se smát sama sobě. Obavy z nového klienta byly zcela iracionální, jen to chtělo si to srovnat v hlavě.

Uvítám vaše příklady, jestli jste mě pochopili, jestli jste to zkoušeli a jak vám to šlo. Většinou jsou tyhle detektivky spíše humorné. Často zjistíte, že příčina vaší nálady je nepodstatná, že to je taková crazy maličkost. Je to cesta nejen k poučení, ale i pobavení /pokud máte smysl pro humor/.